Oázy a tipy na výlety

20.08.2020

Tuniské Oázy

Tunisko není jen země dlouhých pláží se zlatým pískem a modrozeleným Středozemním mořem a hotelovým konceptem all inclusive, zpestřeným výlety pořádaných místními agenturami. Tunisko je také zemí s bohatou kulturou, spoustou přírodních památek a krás a také tuniská městečka bez zásahu turistů stojí za poznání. Přijměte dnes pozvánku do tuniského vnitrozemí.

Na okraji pouště Sahara se nachází oázy. Gábeská oáza byla v roce 2008 navržena na seznam Unesco, jako unikátní ekosystém v poušti. Je napájena říčkou Gábes, pěstují se zde datlové palmy, pomeranče a granátová jablíčka. V oázových městečkách se vyrábí koberce, šperky, košíky atd. Pěstuje se zde na 800 000 datlových palem. Jejich význam je nevyčíslitelný. Datlovníky jsou jednou z nejstarších pěstovaných rostlin světa. Plody jsou obří zásobárna energie, bílkovin, cukru, vitamínu B5, železa. Dřevo je lehké a hojně využívané na konstrukce střech. Palmové listy jsou vhodné na výrobu různých košíků a rohožek. Míza stromů se promění dokonce na pálenku. Datlová palma drží vodu v oáze, brání celodennímu slunečnímu žáru a tak umožní pěstování meruněk, fíků, granátových jablíček i trávě.

Oáza Nefta v jižním Tunisku je jednou z nejkrásnějších, zároveň také jednou z nejposvátnějších lokalit země. Nachází se v bezprostřední blízkosti solného jezera Chott el Jerid. Tisíc vodních pramenů vyživuje na 300 000 palem, které tvoří blahodárný stín. V 16. století se stala centrem mystické formy islámu, tzv. súfismu. Vzniklo zde víc než 100 mešit, desítky islámských škol a posvátných hrobek, většinou dnes sloužících jako motlitebny. Nyní je zde na 150 mešit a Nefta je druhé nejposvátnější islámské město v Tunisku. Kouzlo města dnes láká také filmaře, kteří využívají zdejších neopakovatelných scenérií.

Oáza Douz na jihovýchodním okraji Chott el Jerid je často nazývána branou Sahary. Město je obklopeno vysokými písečnými dunami, pořádají se zde dvakrát týdně trhy. Pořádají se sem turistické výlety, oáza je skvělým výchozím místem pro návštěvu největšího solného jezera severní Afriky Chott el Jerid. Také tuto oázu obklopují palmy 

Další tuniské památky

Koloseum v El Jem

Turistickou zajímavostí El Jemu je monumentální koloseum, které dal v r. 230 postavit císař Gordián. Dnes je to největší a nejzachovalejší amfiteátr v celé římské říši. Byl vybudován na oválném půdorysu, je 148 m dlouhý, 122 m široký a 36 m vysoký. Vnější stěny stavby se člení na tři řady oblouků v korintském slohu se 68 arkádami. Koloseum mohlo pojmout až 40 tisíc diváků.
Rozměr kolosea zobrazuje význam, kterému se město v té době těšilo. Za svoje bohatství vděčilo vyspělému zemědělství, především pěstování oliv a výrobě olivového oleje. V dobách své největší slávy bylo po Kartágu nejvýznamnějším městem dnešního Tuniska.

Kartágo

Kartágo je právem považováno za jednu z nejzajímavějších historických památek celého Tuniska. Jeho jméno je odvozeno z fénického spojení "Qart Hadašt" znamenajícího "Nové město". Vstupné 6TD. Otevřeno 8:00 - 19:00 hod

Historie Kartága

Historie Kartága sahá až do doby Trojské války, která byla ve 12.stol.př.n.l. Oficiálně bylo Kartágo založeno roku 814 před n. l. fénickou královnou Dido, čímž zapojila Afriku do historického dění. Z Kartága se vydal Hannibal se svými 59 000 muži a 40 slony na pověstný pochod přes Alpy, aby porazil Římany. Odveta Říma byla strašlivá: Scipio zanechal město v roce 149 př. n. l. v troskách. Velkého rozmachu se dočkalo Kartágo za panování Julia Caesara, který město znovu zbudoval a rozšířil roku 44 př.n.l.. V roce 29 př.n.l. se Kartágo stalo třetím největším městem, po Římu a Alexandrii. Brzy se rovněž stalo centrem křesťanství. Vandalové ani byzantští válečníci nedokázali zdolat důmyslné opevnění města. Až roku 695 našeho letopočtu Arabové překonali opevnění a vnikli do města.

Z města zbyly jen trosky, které však každoročně lákají obrovské množství návštěvníků, např. obětiště, punský přístav, Antoniovy lázně, římský amfiteátr a divadlo, svatyně Tophet.

Co vidět v Kartágu:

Byrsa Hill

Tento kopec byl jakousi Akropolí punského i římského Kartága. Byl středem města. Je to nejlepší místo pro začátek prohlídky. V punském období se zde nacházel chrám kartaginského boha Eschmouna. Římané ho nechali zbourat a až v roce 1890 byla na tomto místě postavena katedrála zasvěcená Sv. Louisi, jako vzpomínka na francouzského krále Louise IX, který zemřel na pláži v Kartágu roku 1270. Katedrála je přístupná veřejnosti.

Muzeum Kartága

V muzeu jsou k vidění památky z období punsko-fénických, římsko-afrických a arabsko-islámských. Rozsáhlé sbírky představují různé předměty z daných období - keramiku, sochy, mozaiky, sarkofágy, keramiku, nápisy a mnoho dalšího. Ještě před tím, než vstoupíte do muzea, můžete podniknout prohlídku punské čtvrti, která pochází z 2. - 3. století před n. l.

Římské divadlo

Římské divadlo je místem, kde se pořádá každoroční mezinárodní divadelní festival Kartágo. Toto divadlo bylo jedním z největších amfiteátrů v římském impériu. Bylo to jedno z nejoblíbenějších míst zábavy Římanů. Probíhaly zde souboje mezi zvířaty, gladiátory a vojáky. Bohužel amfiteátr není příliš zachovalý, protože se během mnoha let používaly jeho kameny ke stavbě dalších budov v okolí.

Antoniovy lázně

Antoniovy lázně postavené ve 2. století n.l. byly jedny ze tří největších v celé Římské říši. Byly postaveny v době, kdy zdejší obyvatelé objevili, že přírodní léčba, sport a odpočinek se nemalou měrou podílejí na zlepšení fyzické a psychické kondice. Roku 439. n.l. byly zničeny Vandaly. Kameny z lázní byly znovu použity pro výstavbu města Tunis.

Punské přstavy

Tyto přístavy sloužily k ochraně a prosperitě města. Severní přístav byl vojenský, zatímco jižní sloužil k obchodním účelům. Přístavy byly spojeny a do moře ústily kanálem jižně od obchodního přístavu. Jsou zde k vidění dva malé chrámy vystavené Římany. Také zde můžete najít památník amerických vojáků, kteří zahynuli v Tunisku během druhé světové války

Sidi Bou Said

Malebná a elegantní vesnička Sidi Bou Said je v pokládána za předměstskou část Tunisu. Nachází se na vrcholu útesu nad mořem v Tuniském zálivu a je považována za jednu z nejluxusnějších rezidenčních čtvrtí.
Městečko dostalo jméno podle přítele sv. Ludvíka, světce Sidi Bou Saida, který zde ve 13. století zemřel. V 16. století dobyli město Španělé, kteří později museli ustoupit muslimům, vyhnaným z Andalusie. Toto etnikum dalo městečku jeho dnešní typický charakter založený především na modré a bílé barvě. V současné době slouží městečko především jako turistická atrakce. Zdejší obchůdky nabízejí zejména suvenýry, z nichž nejznámější a pro město nejtypičtější j//

Městu dominuje modrá, černá a bílá barva. Všechny dveře jsou krásně malované s černobílími pruhy nad sebou. Jsou pobité mosaznými hřebíky s mnohými ornamenty a motivy.

Kromě své pohodové atmosféry se místo proslavilo i díky filmařům, natáčela se tady jeden z dílů slavné staré francouzské filmové série Angelika. Uprostřed města naleznete proslulou kavárnu Café de Nattes, místo setkávání a klidného posezení mnoha tuniských intelektuálů.